| 2010 /Nízké Tatry/
Miluji
ten pohled dolů, mám poté pocit, že jsem.
Snad je potom jednoduší i vzlétnout. Není potřeba překonávat výšky.
když nevím co je na druhé straně, a pak na hřebeni se mi rozevře krajina.
slehlou trávu v jednom směru.
vítr když pokyvuje stébly, vítr v zádech, ve vlasech.
ranní rosu na listech.
kdy slyším káně – to je potom radost.
Když vidím ty malé kvítky netřesku, hvězdy na kamenech. Kvetoucí miniatury.
|
