| Černý stůl, na stole leží mísa s bramborama, talíře pro devět osob. Přichází žena černě oděná, bílá tvář, nedívá se. Vedle stolu leží na bílém plátně několik neuvařených brambor, jsou překryty černou látkou. Žena jde k tomuto místu, zvedá černou látku a dává si ji pomalu před tvář, otáčí se a jde ke stolu, při chůzi se jí pomalu tvář opět odkryje. Usedá ke stolu, pozří jídlo. Vstává od stolu, obchází jej zprava, aby vzala mísu a přišla k lidem. Jde k první ženě – matce – a předává jí svým pohledem dar. Postupně tak obchází další lidi. Lidé usedají a ona si stoupne znovu do čela, v rukou se jí rozpustí červená barva, dar života. Roztáhne dlaně jakoby v adoraci všem. Stojí nehybně a mlčky. Čeká až se všichni nasytí. |
